Město Černovice

Našich 30 let svobody

I když mi ve dnech Sametové revoluce bylo 9 let, dobře si na ty okamžiky pamatuji. Pamatuji si nadšení a idealismus té doby. Pokřikovali jsme na sebe „občanské fórum!“ a zdvihali dva prsty. Do Pelhřimova měl přijet prezident Havel, a náměstí bylo plné lidí. Každý ho chtěl vidět. Nejen v Pelhřimově – Václav Havel byl symbolem pádu komunismu pro celý svět, a velcí státníci té doby si pokládali za čest se s ním setkat.

A pak přišla doba velkých zklamání. Divoká devadesátá léta, podnikatelé a tunely, první milionáři a první bankroty. Vystřízlivění z ideálů revoluce. Se zklamáním a vystřízlivěním začala být politika vnímána jako špína. To, co do té doby zajímalo davy, začalo být arénou nějakých jiných lidí – politiků. Napřed arénou odcizenou, pak smradlavou, a nakonec nudnou.  

17. listopadu 2019, 30 let od Sametu. Jak se dnes cítíme? No nic moc.

Dnes a denně se setkávám s povzdechy a stesky, že dříve bylo lépe. Byla jistota. Dneska? Všechno je drahý, ničemu se už nedá věřit. A politici? Jeden jako druhej. Kradou jak straky. Nejde si vybrat. Ach jo. To je život, pane starosta. Tak nashledanou.

Je to k těm 30 rokům maličko nespravedlivé.

Dokázali jsme během nich opravdu hodně. Dokonce tak hodně, že už bereme ta pozitiva úplně automaticky, a zapomněli jsme, že jednu generaci zpátky byla doba úplně jiná.

Brbláme, a pak si letíme jednou ročně prohřát kosti do Egypta. Před revolucí byla zahraniční cesta pro miliony lidí nedostupný sen, nejen z důvodu peněz. Nadáváme na drahotu, a přitom při přepočtu na tehdejší ceny a platy si dnes můžeme koupit víc banánů, mandarinek, másla, televizí i benzinu, než před třiceti lety. Pokud vás postihne nemoc, máte štěstí, že jste v ČR. Přes všechny problémy, které má, máte k dispozici zdravotnictví na světové úrovni, prakticky zadarmo. Chcete si koupit auto, byt nebo dům? Nemusíte se už ptát strany a vlády, stačí mít na to peníze. Nejste spokojeni v zaměstnání? Můžete z něj odejít, a začít třeba podnikat. A je to normální, žádoucí a zdravé pro celou zemi. Chcete jít do kostela, nechat si pokřtít dítě, nebo mít církevní svatbu? Nebo se dívat v televizi doslova na co chcete? Máte tu možnost. Vyberte si ze sta a jedné církve, tisíce a jednoho kanálu.

Dokázali jsme opravdu hodně, a to jsem nemluvil o těch věcech, které stojí za tím a málokdo je vnímá. Jsme členy NATO i Evropské unie, což jsou instituce, které nám přináší daleko víc, než si připouštíme. Proč se to děje, že si nevážíme svobod a výhod demokracie? Proč nevidíme pozitiva, a voláme po návratu starých pořádků?

Asi je to proto, že zamlada bylo všechno lepší. Zábava lepší, jistoty větší, tráva zelenější. Každý má svá mladší léta za časy, kdy bylo lépe.

Přitom socialismus nebyl úspěšné zřízení. Byl to systém, který zavíral a zabíjel své občany jen proto, aby mohl zůstat stejný. Nemuseli jste být politici, jako Milada Horáková. Stačilo mít pole. Mohli jste mít tu smůlu, že jste proti Hitlerovi bojovali na západ od našich hranic. I to stačilo. Komunisté odsoudili i 11 mistrů světa v hokeji k létům v uranových lágrech, dodnes nevíme za co.

Takovou dobu už jsem naštěstí nezažil. Socialismus mého mládí byl už jen stínem své síly. Ale i když mi bylo devět let, pamatuji si, jak jsme museli v obchodě zamluvit na druhý den chleba, jinak prostě nebyl. Že to byl systém zoufale neefektivní, který vykusoval celou společnost zevnitř a zanedbával téměř všechno důležité, jsem pochopil až později.

Říká se, že kapitalismus je nerovnoměrně rozprostřené bohatství a komunismus je rovnoměrně rozprostřená chudoba.

Nejsem naivka a vidím mnoho a mnoho chyb i na dnešní době. Společnosti se daří lépe, přesto jsou mezi námi i ti, kteří jsou na tom hůř. Nejsou všichni vítězové.

Máme statisíce lidí v exekucích, často na doživotí. Máme seniory, kteří zůstali sami v bytech, které si nemohou dovolit. Ceny bytů jsou dnes astronomické a pro mnoho lidí zcela nedostupné. Máme méně a méně dětí, což nás bude už za několik let hodně mrzet. Také jsme zjistili, že to bezmezné nakupování nás vlastně nedělá o moc šťastnějšími. A ty tisícovky televizních kanálů dávají jednu a tu samou blbost pořád dokola. Ach jo. To je život, pane starosta.

Nevzdychejte. 30 let pro Sametu jsme zemí schopných, pracovitých a vytrvalých lidí. Máme problémy, ale máme zároveň schopnosti i možnosti tyto problémy řešit, pokud před nimi nebudeme strkat hlavy do písku. Nevolejme po návratu starých pořádků, udělejme si pořádek v tom, co máme. Jestli jsme se mohli za těch 30 let něčemu naučit, tak je to fakt, že snadná řešení neexistují, a kdo je slibuje, je většinou lhář.

Přesto ta řešení problémů jsou a my díky Sametové revoluci máme svůj osud daleko více ve svých rukou, než jsme měli předtím.

Přeji nám všem, abychom dokázali problémy řešit s rozumem i odvahou, s ohledem na ostatní a s lidskostí. Dlouhou cestu jsme už ušli, dlouhá cesta je před námi.

                                                                                               Jan Brožek

Víte, že má město nový územní plán?

Nový územní plán města Černovice nabyl účinnosti v září 2019 a město podle něj bude postupovat při svém rozvoji minimálně dalších 10 let. 

Křižovatka na Mariánském náměstí otevřena

Po přibližně půl roce je průjezdná hlavní křižovatka na Mariánském náměstí v Černovicích, ale práce ještě pokračují. Stále prosím pozor při průjezdu, v místě je dočasné dopravní značení (instalace trvalejšího značení je naplánována na úterý 5.11.) a pořád se po náměstí budou intenzivně pohybovat dělníci a technika. 

Některé části náměstí jsou nadále uzavřeny - Uzavírka I. (na sever od ostrůvku pro autobusy) bude uzavřena minimálně do konce listopadu, Uzavírka II před prodejnou pana Dundra bude uzavřena až do jara 2020.