Historie SDH Černovice

Městečko Černovice už od dob středověku stíhalo poměrně velké množství zhoubných požárů.

• Nejstrašnější byl asi požár z 27. května r. 1857, kdy během hodiny bylo zachváceno téměř celé město, vyhořel střed města a domy v ulicích k němu přiléhající, něco přes 200 domů a stodol. Následky byly tak katastrofální nejen proto, že tehdy panovalo sucho a větrno, většina lidí pracovala na polích, ale také proto, že ke zdolání ohně ve městě, jako i jinde v Čechách nebylo ustaveno řádně vycvičené dobrovolné hasičstvo s potřebnou hasicí technikou.

Zdálo by se, že toto neštěstí přiměje Černovické po vzoru založení prvního českého dobrovolného hasičského sboru ve Velvarech r. 1864 k ustavení hasičského spolku i u nás. Ale nestalo se tak. Až po založení sboru v Pacově r.1871 a v Kamenici n. Lipou r. 1875 se pohnuly ledy kupředu.

Dne 30. července r. 1876 vydali zakládající členové sboru pánové

• Ferdinand Hazuka
• Jan Hromadník
• MUDr. František Máslo
• Jan Zelenka
• František Ziegler

provolání, že „Občanstvo našeho města Černovic vzalo si za předmět, že by bylo nutno zřídit hasičský sbor.“ 3. srpna byl již utvořen prozatimní výbor sboru, jehož předsedou byl zvolen děkan Ferdinand Hazuka.

Ze zápisu vyplývá, že se k činnosti sboru přihlásilo 20 členů a že už 27. srpna sbor hasil první svůj požár v Dobešově i že za účinný zásah dostal 15 zlatých od Prvního českého c. k. privátního ústavu pojišťovacího. První místo pro zbojnici poskytlo město na dvoře obecního domu. Vedle hasičského výcviku se sbor začal podílet i na společenském životě. V lednu 1877 hasiči uspořádali první hasičský bál. V dubnu se konala první valná hromada sboru, do jehož čela byl opět zvolen br. Hazuka. V květnu zakoupila obec a propůjčila svému sboru novou stříkačku za 800 zl., dále žebříky, plácačky, hadice aj. i dala zřídit lešení k výcviku. 18 jinochů se naučilo za krátký čas obstojně hrát na hudební nástroje a v hasičském stejnokroji hrávalo ve městě při různých slavnostech.

Tak byly položeny základy k záslužné dobrovolné hasičské práci pro město Černovice, jeho občany, ale i pro široké okolí, neboť v okolních vesnicích ještě po dlouhých několik let hasičských sborů ještě nebylo. Černovičtí se stále zdokonalovali v hasičském i samaritánském výcviku, hasili četné požáry jak ve městě, tak i v širokém okolí a vyvíjeli bohatou spolkovou i společenskou činnost. Toto vše trvá až do dnešních dnů, kdy si černovický sbor dobrovolných hasičů připomíná již 140 let své bohaté činnosti.

Významné osobnosti v historii sboru

Jak víme, úspěšnou činnost každého spolku, hasičského nevyjímaje, dělají jen lidé - lidé obětaví, pracovití a zapálení pro dobrou věc. I černovický sbor ve  své dlouholeté činnosti měl a má celou řadu takových členů.

Jsou to již zmínění členové zakládající.

• Černovický děkan Ferdinand Hazuka (1835 – 1918) u nás působil od r. 1861 až asi do r. 1884. 
• Obchodník Jan Hromadník (1817 – 1898) byl všeobecné oblíbený a vzdělaným občanem, všestranně kulturně činným, později i starosta města.
• MUDr. František Máslo (1845 – 1918) byl městským lékařem, starostou města a nakrátko i velitelem hasičského sboru.
• Učitel Jan Zelenka (1850 – 1926) byl prvním jednatelem sboru, ale činný i v místním Sokole a v divadelním spolku Bělohrobský.
• Učitel František Ziegler (1853 – 1941) byl ve sboru velitelem, pak ustavujícím členem ČZHJ, starostou pelhřimovské župy, v Pelhřimově byl pedagogicky, kulturně i společensky činný.

Je třeba si připomenout jména i práci dalších činorodých členů v historii černovického sboru. Je to např. 

• učitel Rudolf František Šikota-oddaný jednatel a později starosta sboru ve městě kulturně činný,
• městský tajemník František Matiášek- první velitel černovického sboru.
• Celou řadu čestných členů sboru, jež si tento titul zasloužili za svou práci ve prospěch sboru i města, alespoň vzpomeneme jménem: Viktor Günther, František Souček, Vojtěch Slunéčko, Alois Křížek-dlouholetý velitel sboru, Jan Šuchman, Jan Pohan, Václav Kafka, starosta města Antonín Vilém Hrdlička- dlouholetý starosta sboru, František Šedivý, Jan Schneedorfer, František Hromadník, Ladislav Borovička,Václav Schytil-oblíbený velitel sboru, Antonín Kebhart-samaritán a zbrojmistr sboru, František Šesták-starosta kamenické župy s přátelskýni vazbami na černovické hasiče, Ludvík Beníšek-sokolský funkcionář a předválečný velitel čern. okrsku, Čeněk Tetiva-jednatel i předseda sboru, činitel kamenické župy, František Brabec-dlouholetý velitel sboru v obtížných letech 1937 až 1948, Jan Strnad-dlouholetý starosta sboru v obtížných letech 1936 až 1947, Josef Civín-dlouholetý velitel sboru, Jan Kafka-zasloužil se o úpravu vojenského německého vozu na první černovické hasičské auto, Antonín Hrdlička-vězněný gestapem, po osvobození pokladník a starosta sboru, funkcionář NV a zakládající člen JZD v Černovicích.

Z nedávné historie černovického sboru je třeba si připomenout další dva čestné členy sboru.

• Jan Kubart-uznávaný funkcionář našeho sboru, ale i čern. okrsku
• Josef Pravda st.-vzorný strojník hasičské T 805. 

Mnohým starším občanům i hasičům nejsou neznámá ani jména dalších členů sboru, jako např. Ludvík Vondrák, Josef Pravda, Vojtěch Klouzal, Marie a  Rudolf Chyškovi, František Hůlka, František Svoboda-předse- da MNV, Josef Šibra (pokrývač), Josef Šibra (řezník), Eduard Entlicher, Stanislav Čekal, Josef Bláha, Jan Mareš, Josef Kvapil, Jan Kremlička, Jiří Staněk, Jan Svadba, František Kotek, Jaroslav Čekal, Antonín Lippert, Jiří Hůlka, Zdeněk Růžička, Jiří Bašta, Jaroslav Babčický, Jaroslav Vondrák, Rudolf Melichar, ing. Jiří Tetiva-významný kronikář sboru, Petr Podskalník, Jaroslav Řeháček, Jiří Hrubý, Karel Vošahlík st. a spousta dalších řadových členů,ať již byli ve  sboru delší dobu či jen krátce. Přirozenou hasičskou autoritou i  černovickým hasičům byl i pan František Vostarek z Dobešova-býv. náčelník OIPO okr. Pelhřimov a činovník AZH.

 Přehled starostů sboru

 Přehled velitelů sboru